Darovací daň upravuje zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.
Darování reality je z pohledu daňového práva zatíženo pouze daní darovací; dani z převodu nemovitostí nepodléhá, protože se jedná o bezúplatný převod.
Poplatník
Poplatníkem daně darovací je ve většině případů nabyvatel, tzn. obdarovaný, a dárce figuruje jako ručitel.
Dárce se stává poplatníkem v případech, kdy realitu daruje fyzické nebo právnické osobě, která nemá trvalý pobyt na území ČR.
Předmět daně
Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku, tedy movitého a nemovitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu, k němuž došlo na základě právního úkonu nebo v souvislosti s ním.
Bezúplatné nabytí reality (darováním) je tedy předmětem daně darovací. Pokud bylo současně s bezúplatným převodem reality zřízeno právo odpovídající věcnému břemeni nebo obdobné právo, je předmětem daně darovací i toto právo.
Od daně je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku (darování), pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými podle zákona v I. a II. skupině. Tzn., že při darování reality mezi příbuznými, zařazenými zákonem do I. a II. skupiny, se daň darovací neplatí.
Rozdělení osob do tří skupin
Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách, zákon rozděluje osoby do tří skupin a to následovně.
Do I. skupiny patří:
- příbuzní v řadě přímé (děti, rodiče, prarodiče)
- manželé.
Do II. skupiny patří:
- příbuzní v řadě pobočné, a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety
- manželé dětí (zeťové a snachy)
- děti manžela
- rodiče manžela
- manželé rodičů
- osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstavitele
Do III. skupiny patří:
- ostatní fyzické osoby a právnické osoby
Základ daně
Základem daně darovací je cena darované reality zjištěná dle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí majetku, snížená o prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k darované realitě.
V případě převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu se jedná o bezúplatné nabytí majetkového prospěchu a za cenu majetku se považuje cena obvyklá.
Typickým příkladem povinnosti, která se váže k darované realitě, může být hypoteční úvěr, jehož splacení je zajištěno zástavním právem k darované realitě a který je obdarovaným podle darovací smlouvy (a se souhlasem úvěrující banky) převzat.
Sazba daně
V případě darování reality mezi osobami zařazenými podle zákona do III. skupiny činí darovací daň při základu daně:
přes Kč do Kč
0 1.000.000 7,0 %
1.000.000 2.000.000 70 000 Kč a 9,0 % ze základu přesahujícího 1.000.000 Kč
2.000.000 5.000.000 160 000 Kč a 12,0 % ze základu přesahujícího 2.000.000 Kč
5.000.000 7.000.000 520 000 Kč a 15,0 % ze základu přesahujícího 5.000.000 Kč
7.000.000 10.000.000 820 000 Kč a 18,0 % ze základu přesahujícího 7.000.000 Kč
10.000.000 20.000.000 1.360 000 Kč a 21,0 % ze základu přesahujícího 10.000.000 Kč
20.000.000 30.000.000 3.460.000 Kč a 25,0 % ze základu přesahujícího 20.000.000 Kč
30.000.000 40.000.000 5.960.000 Kč a 30,0 % ze základu přesahujícího 30.000.000 Kč
40.000.000 50.000.000 8.960.000 Kč a 35,0 % ze základu přesahujícího 40.000.000 Kč
50.000.000 a více 12.460.000 Kč a 40,0 % ze základu přesahujícího 50.000.000 Kč
Výše daně darovací se tedy zjistí jednoduše z uvedené tabulky, přičemž základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.
Praktický příklad
Pan Horák daroval panu Sobotkovi, se kterým není v žádném příbuzenském vztahu, realitní objekt určený k bydlení. Soudní znalec vyčíslil hodnotu tohoto realitního objektu na 1.300.000 Kč. Na realitním objektu vázne dluh ve výši 200.080 Kč a tento dluh pan Sobotka podle darovací smlouvy převezme.
Základem daně darovací je cena realitního objektu zjištěná soudním znalcem snížená o dluh, který na realitě vázne, a zaokrouhlená na stokoruny nahoru, tj. 1.100.000 Kč. Jak vyplývá z tabulky, darovací daň bude činit 70.000 Kč plus 9,0 % z částky 100.000 Kč, tj. 79.000 Kč celkem.
Daňové přiznání a úhrada daně
Přiznání k dani darovací se podává místně příslušnému správci daně, tj. finančnímu úřadu, v jehož obvodu se darovaný realitní objekt nachází.
Pro stanovení termínu podání daňového přiznání je rozhodující, zda je darovaný realitní objekt evidován v katastru nemovitostí či nikoliv. Podle toho je poplatník povinen podat přiznání k dani darovací nejpozději do 30 dnů ode dne, v němž:
- byla doručena smlouva o bezúplatném převodu vlastnictví k realitě (nebo o bezúplatném zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni) s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí,
- anebo nabyla účinnosti smlouva o bezúplatném převodu vlastnictví k realitnímu objektu, který není evidován v katastru nemovitostí
Daň darovací je splatná nejpozději do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru, kterým správce daně (finanční úřad) vyměří daň na základě podaného daňového přiznání a výsledku vyměřovacího řízení. Pokud je daň nižší než 100 Kč, daňové přiznání se podává, ale vyměřenou daň finanční úřad k úhradě nepředepíše.
Při bezúplatném nabytí majetku mezi osobami zařazenými podle zákona v I. a II. skupině se daňové přiznání k dani darovací nepodává. (Je však třeba neopomenout povinnost podat přiznání k dani z nemovitosti.)
Datum publikace: 16.2.2011
Více článků z kategorie Reality - prodej
10.1.2018: Průměrná inflace v roce 2017 byla 2,5%
10.1.2018: Inflace v prosinci 2017
6.11.2017: Stavebnictví v září 2017
20.9.2017: Hypotéky v srpnu 2017 podle Hypoindexu
7.9.2017: Výstavba nových bytů v červenci 2017
Telegraficky: Starší zprávy
Pro brněnský region doporučujeme služby tohoto realitního makléře: reality Brno